Tomáš Richtr: Když F1 pro stromy nevidí les
2015. 09. 20. 12:22Čas čtení: 2 minuta
19.9. 2015 – Mám rád skandály toho typu, že
když se například během kvalifikace nebo závodu odehraje něco
kontroverzního, tak to pak následně šetří sportovní komisaři a vy čekáte
na výsledek. Schumacher v La Rascasse v roce 2006, Alonso na Monze ve
stejném roce, Red Bull v loňském Abú Dhabi nebo Lewis Hamilton ve Spa
2008.
Po letošní GP Itálie čelily oba vozy Mercedesu diskvalifikaci, protože tlak v jejich pneumatikách byl pár minut před začátkem závodu pod minimální povolenou hodnotou.
Minimální hodnoty tlaků v pneumatikách vyšly ze série problémů, kterým čelil dodavatel pneumatik Pirelli, ať už při GP Anglie v roce 2013 nebo letos ve Spa, kdy explodovaly pneumatiky Niku Rosbergovi a Sebastianu Vettelovi.
Minimální hodnoty (původně doporučených, posléze povinných) hodnot mají zaručit, že pneumatiky nebudou vystaveny zátěži, která by se pro ně ukázala jako fatální. Což je hodně nebezpečné, když pneumatika exploduje ve vysoké rychlosti.
Ponechme stranou, že se jedná o další z nekonečné série nařízení, která omezují volnost života týmům F1 a jejich inženýrům. Ještě větším problémem je, že vlastně není úplně jasné, kdy a jak nastavené hodnoty tlaku v pneumatikách kontrolovat.
Úroveň nastaveného tlaku v pneumatikách se mění s teplotou. Ta se mění tím, jak auta vyjíždějí na trať (teplota i tlak stoupají), ale třeba i tím, že jsou před výjezdem na dráhu pneumatiky uměle zahřívané takzvanými botičkami. V jednu chvíli tak hodnoty tlaku v pneumatikách limity splňovat mohou, v jinou zase ne.
Pro namátkovou kontrolu tlaku v pneumatikách u vozů Mercedes si FIA zvolila dobu několika minut před startem do zaváděcího kola, kdy byly zahřívací botičky už od aut odpojeny. Inženýři FIA zjistili, že naměřené úroveň je lehce pod minimální stanovenou hodnotou. Pokud by to bylo potvrzeno, tak by byly oba mercedesy ze závodu vyloučeny.
Problém je v tom, že menší než naměřené rozdíly v hodnotách tlaku v pneumatikách mají tak marginální vliv na výkon Mercedesu, že by Hamilton vyhrál tak dominantně, jak nakonec vyhrál (téměř s půlminutovým náskokem na soupeře). Diskvalifikovat jej by tedy mohlo být formálně správně, ale pragmaticky by šlo o absolutní nesmysl popírající ducha automobilového závodění.
FIA tentokrát zachovala chladnou hlavu. Uznala, že pro vyloučení Mercedesu neexistuje pevný základ, protože mezi týmy, FIA a Pirelli panují obrovské rozpory v chápání toho, jak a kdy se vlastně mají provádět kontrolní měření.
Komisaři ponechali výsledky tak jak jsou, což bylo jediné rozumné řešení, a zadala domácí úkol, aby si zúčastněné strany kontrolní proceduru vyjasnily.
Otázkou ale zůstává, zda-li je nějaká taková kontrolní procedura potřeba? Proč nenechat volbu nastavení auta (a tlaku v pneumatikách) na nich? Týmy si nesou zodpovědnost za svá rozhodnutí a nemělo by to být jinak. Proč je pořád v něčem kontrolovat a umravňovat?
Jenže co se z našeho pohledu jeví jako nicotná epizoda, je z pohledu často velmi zabedněného světa problém číslo jedna. A je tedy nutné vrhnout veškeré síly do jeho řešení, podobně jako by se všichni fotbalisté jednoho týmu najednou začali vrhat za míčem.
Prostě F1 pro strom nevidí les. A tak v Singapuru bude pokračovat schizofrenické ladění kontrolní procedury. Je bohužel jen otázkou času, než vedení F1 potká strom jiný.