Doporučuji poštou! zavřít

Monako? Smekám. A díky za zážitek…

19. 5. 2017 - 17 let čekali hráči fotbalového Monaka na okamžik, kdy pozvednou nad hlavy trofej určenou pro nejlepší tým francouzské ligy. Po báječně zvládnuté sezóně se jim to povedlo ve středu. A nemůžete říci, že by to bylo nezasloužené… Bíločervení nyní slaví. A slaví po právu. Budou na to ale mít dost klidu?

Okamžitě poté, nebo možná ještě předtím, než Monako trofej definitivně získalo, se okamžitě rozjela spirála různých spekulací týkajících se odchodů monackých hvězd a možná i kouče Jardima. Ne, že by něco takového bylo nemožné nebo že by to nezavánělo realitou. Ale to teď má čas, ne? Liga ještě ani neskončila, nechme proto Monako vychutnat si jejich úžasný triumf a raději si připomenout, co se Monaku povedlo…

Upřímně, napadlo Vás před sezónou nebo na jejím začátku, že by Monako mohlo francouzskou ligu doopravdy ovládnout? Předpoklady byly spíše takové, že na fotbalovou sílu a katarské finanční zdroje PSG nikdo nemá. Ve svých poznámkách pro komentování z úvodu sezóny jsem našel, že jsem je do přenosů představoval jako jednoho z aspirantů na titul. Ale že bych tomu sám někdy v srpnu věřil, to bohužel nemohu tvrdit. Ale vzpomínám si, že v říjnu, kdy bylo vidět, že Monako není rychlokvaškou a že hra týmu vypadá více než nadějně, jsem tehdy na svůj blog psal, že jsou dobří, ale že by mohli být ještě lepší. Kontrola zde. A to jsem ještě nebral do úvahy aspekt Mbappé…

Dovolíte-li ještě jednu osobní poznámku, pro zajímavost jsem si spočítal, kolikrát jsem měl příležitost Monako v této sezóně komentovat. A vyšlo mi napříč soutěžemi číslo 29. Což je při celkovém počtu 62 soutěžních zápasů týmu celkem solidní vzorek na to, abyste poznali ze hry více, než když vidíte celek párkrát za sezónu. A co mě zaujalo snad nejvíc, byla určitá kolegialita, nesobeckost, vyladěná týmová chemie, chuť hrát jako tým, chuť vyhrát. Ale vyhrát společně. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak to pochopit a předat. Až to za mě udělal Mbappé. Ten nedávno řekl: „My jsme parta kamarádů, kterou baví hrát fotbal dohromady.“ Přesně. Jednoduché a trefné. A tak to je. Monako z toho letos nedělalo vědu. Fotbalem se bavilo. A bavilo ostatní. Ostatně všimli jste si letos ve hře Monaka ve větší míře toho, co poslední dobu čím dál tím víc trápí světový fotbal? Tedy simulování, plakání, stěžování si, bolestínství, křivdu? Já minimálně. Nebo kolikrát jste viděli se Falcaa, Germaina nebo Mbappého vztekat se, že jim někdo nepřihrál nebo nedal balón podle jejich gusta, jako to udělá Cavani šestkrát za zápas? Upřímně, nevzpomínám si, že bych to v takové teatrální podobě, jako předvádí nejlepší střelec francouzské ligy, viděl aspoň jednou…  

Zkrátka Monako letos mělo obrovskou kvalitu, ale ze všeho nejvíc pro mě byla chuť, chemie, hravost, dobrý kouč a správné zásady. Za to klobouček. A vím, že z ekonomického úhlu pohledu je nereálné, aby celý ten tým zůstal pohromadě. Ale bylo by to super. A Monaco by mohlo klidně tituly zopakovat. A když ne, tak bylo letos moc fajn být u toho. Díky za to… 

Aleš Svoboda 2017.05.19 10:13